úterý 13. října 2020

Ach ty třetí sety

Tak nám to zase začalo. Sezónu jsme otevřeli prvním (a na dlouhou dobu zřejmě posledním) mačem s Hamry. Nebudu zde příliš rozebírat smysluplnost odehrání jednoho kola den před vyhlášeným zákazem, navíc s tím, že celá sezóna půjde pravděpodobně do kopru. Tým se k utkání sbíral dohromady obtížně. Po několika sobotních telefonátech, kdy se mne udivená žena ptala zda dělám nějakého manažera či co, však bylo jasno - pojedeme v pěti, i s Tomášem, který zrovna po viróze vylezl z postele. Cesta do Hamrů byla příjemná, konerzace se od obligátního covidu stočila k historii klubu (neboť auto bylo plné pamětníků), padala jména co jsem nikdy neslyšel, i o založení klubu jsme byli poučeni, vzpomínalo se na jízdy na zápasy vlakem či wartburgem Honzy Licka, na tréninky na F1 (tradice letos obnovena!) a do Hamrů jsme tak přijeli pyšní na to, za jaký velkoklub s kořeny v minulém století hrajeme! Hvězdná aureola však pohasla hned při příchodu do haly, kdy na Bářin dotaz vedoucímu Hamrů kdy že začneme hrát padla odpověď "Až prijedou soupeři." Asi nečekali takové plácaly. Na hřišti se mezitím dohrával zápas Hamrů s Kuklenskou, který skončil pro mnohé překvapujícím vítězstvím Hamrů. Já jsem navíc při sledování jejich třetího singlu začal mít nepříjemný pocit, že letos se nám první zápas asi nepovede. Každopádně plán jsme měli. Jirka příjemně zamlžil, když na dotaz "Jste jenom tři chlapi?" s přehledem odpověděl "Čtvrtý možná přijede.", ovšem tahle finta samozřejmě dlouho nevydržela. Každopádně sestava na straně Hamrů očekávaná a tajně, hodně tajně jsem doufal v remízu. Začali jsme s Tomem deblem, tam to svištělo bez problémů. Holky mezitím hrajou 1:1 a Jirka to rozjel na trojce proti nejlepšímu Hamrákovi. Co rozjel, rozbalil to ve velkém stylu...V prvním setu soupeře smetl a do poloviny druhého hrál tak, že jsem si málem začal rvát vlasy, proč vlastně ty singly posledních několik let nehrál? Mezitím holky třetí setík prohrávají. Jirka začal taky vadnout, soupeř ho čím dál tím víc tlačí, bere druhý set a ve třetím už je to špatné. Mezitím vyhrávám na dvojce, problémy mi víc než soupeř dělá hala. A Bára už se rve o bod v singlu, jdou na to mixéři a Tomáš. V určitém okamžiku vede mix na sety 1:0, Bára srovnává na 1:1 a Tomáš na začátku vede s úsměvem 7:0. Trošku ve mne hlodá myšlenka na celkové vítězství, což se samozřejmě ukazuje jako hodně pomýlené. Bára svůj hrdinný boj proti ranařce Zítkové prohrává, mixéři ve třetím taky a Tomáš...ten byl prostě po nemoci a nedokázal odpovědět na změnu soupeřovy hry. Takže nakonec to máme 2:6, z toho jeden skreč a 4 prohrané tříseťáky, jejichž aktéři se shodli - byla to fyzička. Takže teď, v době zavřených hal, máme ideální příležitost na tom zamakat v lesích okolo Brna. Těšíme se na příště (Kuklenská, Řečkovice), třeba nějaké bude.

neděle 8. března 2020

Finálový den nám (zase) utekl

Nakonec jsme se do toho čtvrtfinále dostali, i když jsme v posledním kole (kde už jsme nehráli) museli trošku držet palce Řečkovicím. Včera nás na Kuklenské ale čekal v podstatě nejhorší možný soupeř, který nám v základní části naložil 7:1. Pravda, tenkrát chyběly dvě největší opory, a jak se začalo před čtvrtfinále ukazovat, nebude to v plné síle ani tentokrát. Veseláč ve Francii, Honza hlásí taky dovolenou a tak do toho jdeme s myšlenkou na boj o remízu a zlatý zápas (kde tajně sázím na Petru, ale ona o tom neví). Začali jsme stejně jako v prvním měření sil, bereme bod z první čtyřhry...a to je všechno. Snažíme se, ale prostě se nedaří, soupeři jsou lepší. Nakonec se nám z toho stává alespoň pěkná společenská událost, na vedlejších kurtech hraje Premiéra a tak se po dlouhé době shledáváme s Libim a Dudušem a památečně se fotí. K dokonalosti chyběla Yuya, v době končícího mače (11 hodin dopoledne!) stále si hovící v posteli. Tak snad příští sezónu, doufejme stále v páté lize (vidíte, nevzdáváme to a nebalíme!). Ale mrzí to. Docela dost. Navíc to viděl David...



pondělí 11. listopadu 2019

Mizérka

Co tady psát? Že jsme rupli se soupeři, se kterými jsme se měli porvat o postup do play-off? To se mi teda moc nechce. Takže pozitiva.
  • Bára se po nemastně-neslaném začátku sezóny chytla a už to urvala. Snad jen ta druhá soupeřka, která se ani neměla potřebu svléknout z mikiny, ji bude trošku mrzet. Ale zase nám ukázala, jak se hraje vítězně i s prasklým výpletem. Mám takový pocit, že kdybych jí to neřekl tak vyhraje stejně. 
  • Konečně čtyřhrový výkon ode mne s Tomášem. Po té hrůze, co jsme předvedli v prvním deblu to bylo potřeba. Z tohohle zápasu jsem měl dobrý pocit, navíc vyhledem k trošku namistrovanému soupeři...
  • Kačka po hoooodně dlouhé době soutěžně na kurtu a bylo to pěkné a rozhodně žádný propadák. 
  • Jirka taky vyhrál. Jenom Peťa odešel s prázdnou, ale my už nepochybujeme, že by nepřestřelil kurt. Přístě menší snídaně!
Snad se sejdeme na poslední kolo v plné síle a ještě tu mizérii letošní sezóny zvrátíme. Komeťáci těšte se!

neděle 20. října 2019

Třísetová zoufalství v potemnělých Tuřanech


Nevlídné sobotní odpoledne jsme strávili v Tuřanech, kde bylo cílem posílit šance na playoff a pokud možno eliminovat hrozbu sestupu, která je letos více než reálná. Proto jsem se v týdnu jednu jízdu z práce trolejbusem věnoval možné sestavě ve snaze nechat všechny dobře zahrát a zároveň jednotlivé posty obsadit takticky tak, aby byla maximální šance na vítězství. Výsledek nebyl týmem přijat bez výhrad, ale sestava nakonec dostala důvěru.

6-ti kurtová hala byla po našem příjezdu ponořena v přítmí, které k údivu všech zůčastněných nezmizelo ani se začátkem utkání. Ale chápu, v páté lize si člověk nemůže moc vyskakovat, vzít si čelovku mne bohužel nenapadlo. S BC Řečkovice jsme začali na třech kurtech debly. Dívky, základní kámen našeho úspěchu, zvítězily ve dvou setech, pánové si to v obou případech protáhli na tři. Byly to nervy a stihl jsem vypít půlku připraveného ionťáku než konečně soupeř padl a bylo to 3:0 do začátku. Nemohl jsem se nepochválit za geniálně vybranou sestavu a liboval si, že tentokrát v tradičně vyrovnané bitvě s Pavlem Neumannem v singlu nepůjde o nic a v klidu si zahraju. To jsem ještě netušil, jak šeredně se mýlím. Vše pokračovalo dobře i dál a nic nenasvědčovalo zvratu – Bára, Tomáš i Honza vyhráli první set. A pak to šlo do háje. Báru po prohře střídám na nejtemnějším kurtu v hale já, Tomáš mezitím prohrává taky. Hraju děsně, nezvládám koncovku třetího setu a prohrávám 19:21. Na lavičcce se dozvídám, že Honza ve třetím setu vybojoval čtvrtý bod a poslední šancí na vítězství v zápase je mix, kde se zrovna hraje třetí set a je to 18:15 pro nás. Koncovkové zoufalství jsem si na lavičku bohužel donesl s sebou, po chvíli je to 18:18, Jiří chybuje a Petra supí. Úplnou koncovku ale nezvládl soupeř a je tam pátý bod. Naši se radují, Petra si plácá a vyvrkne si kotník. Jirka, rozjařený vítězstvím, na lavičce o celé situaci vtipkuje, netušíc, že a) utkání s Hamrama je zřejmě v čudu a b) dělat si legraci ze zraněné manželky není zrovna nejlepší začátek blížícího se rodinného večera. Zbytek týmu propadá trudomyslnosti. Petra po deseti minutách hlási, že to nějak půjde. 

(skok vpřed: nakonec, v neděli ráno...je to zlomenina)
 


Tak zase zpět do Tuřan. Zde je potřeba vysvětlit, že strategie našeho týmu je již po několik let stejná. Holky vyhrají všechny tři zápasy a někdo z kluků se pochlapí, ideálně dvakrát, což ve výsledku znamená vítězství. Tento stereotyp byl narušen hned v úvodním dívčím deblu, kde se holky sice držely, ale soupeřkám stačilo dropnout na Petru a byl konec výměny. Zřejmě otřesen z rozpadu pečlivě volené strategie jsem se protrápil k vítězství v singlu, které naštěstí sledoval jen Tomáš u počítadla, a ten o mé hře i tak nemá vysoké mínění. Debly kluků dopadly dle mého původního předpokladu, Tomáš s Jirkou drtivě vyhráli a Tomáš s Petrem drtivě prohráli (sorry kluci, ale někdo tam nastoupit musel). V singlu nás soupeř překvapil nasazením tradiční trojky na dvojku, což mi Honza neopomněl za stavu 2:11 z kurtu vyčíst („To měl být ten lehčí, ne?“). Ve druhém setu pěkně zabojoval,ale k ničemu mu to nebylo. Petr na trojce zopakoval Báru z prvního kola a ztratil vedení 19:10, a pak následně i celý zápas. No, i takový je badminton a to je na něm krásné (ale ne kdzž se to stane zrovna vám). Bára se zatím bohužel drží tradice z prvního kola soutěže a po vyhraném prvním setu prohrává oba další. Takže mix, do kterého Petra nastoupila s Tomášem jenom proto, aby se neplatila pokuta, už byl pouze o body. Ale i ty se mohou při vyrovnanosti letošní soutěže hodit. Tomáš zvolil tradiční taktiku Davida Pokorného – postav dívku do jednoho předního roku a hraj singl – a předvedl parádní představení, které bohužel prohrál 25:27 ve třetím setu. Celkově 2:6 a druhá letošní prohra.

Jsme v polovině základní části sezóny a zatím nic moc, a to nejenom výsledkově, ale především herně. Problém je, jak víme, i v hlavách, protože hrát tolik třísetových zápasů není normální. Dokonce i náš jediný fanoušek se podivoval, co nás na těch utrápených vítězstvích a zbytečných prohrách tak baví. Mně tedy nic. Uvidíme, co s tím za tři týdny uděláme. Další kolo bude u Badmenů.


sobota 5. října 2019

Nová sezóna je tu a s ní první bod!

Letošní sezóna v 5. lize JM oblasti bude hodně zábavná, vzhledem k tomu že bude padat 4-6 družstev se dá čekat lítý boj o pozice v základní části. A začal už dnes! Pořadateli jsme byli my, takže stejně jako loni jsme soupeře pozvali do Jehnic. Team byl posílen o Petra Haneka, který si tak odbyl premiéru v soutěži. Od soboty jsem upřímně nic nečekal, Kuklenská hrála loni finále a od Žraloků se očekával pořádný náklad.

Kuklenská C je sympatická tím, že přestože máme začátek sezóny, tak nemají narozdíl od jiných klubů potřebu ohýbat pravidla a vypomáhat si hráči z vyšších soutěží, takže palec nahoru za fair play. Z utkání si vzpomínám vítězný mix (kdy jsme naposledy začínali mixem, to si ani nepamatuju), vynikající debl Tomáše s Jirkou, zmrtýchvstání holek po prvním setu v deblu a tradičně bídné pánské singly. Ovšem k údivu všech v týmu jsme málem vyhráli, neskutečně houževnatá singlistka soupeře však byla proti a sebrala Báře třetí set a nám vítězství. Každopádně remíza je super, protože body jsem teda nečekal.

Ze Žraloků jsem měl hrůzu, nicměně nedopadlo to tak špatně - 3:5. Faktem ale je, že těch 5 prohraných utkání bylo vysloveně nehratelných. Pozitivem byl rozhodně Tomášův první singl proti Vovesovi, je vidět že jedničku máme na svém místě, a Petrovy první dvě vítězství v soutěži. Za dva týdny nás čekají papírově vyrovnané zápasy s Hamry a Řečkovicemi, tak uvidíme jestli to zvládnem. Držte palce!